Poradenství v oblasti požární ochrany
Kromě standardních služeb v oblasti požární ochrany dále nabízíme:
-
Provádění preventivních požárních prohlídek a auditů v oblasti požární ochrany
-
Kontrolu / revizi stávající dokumentace požární ochrany a požárně bezpečnostních řešení
-
Účast a zastupování klientů při jednání s dotčenými úřady státní správy (HZS, Stavební úřady apod.)
-
Zpracování expertizních a technických posouzení dle § 99 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně umožňující odlišný projekční přístup od české technické normy nebo jiného dokumentu upravující podmínky požární ochrany.
-
Poradenství v aktuálních tématech v oblasti požární ochrany (např. v oblasti elektromobility, fotovoltaických systémů, připojení objektu na pulty centrální ochrany apod.)
-
Konzultace v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti ve vztahu k požární bezpečnosti staveb
-
Nevíte jaké povinnosti máte jako Společenství vlastníků jednotek z hlediska požární bezpečnosti a ochrany? Kontaktujte nás
Povinnosti společenství vlastníků jednotek (SVJ)
Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo vykonávat činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám (§ 9 uvedeného zákona). Společenství je tedy povinnou právnickou osobou, která má konkrétní povinnosti vyplývající ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně") s podrobnostmi uvedenými ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Oba tyto předpisy jsou dostupné
i prostřednictvím odkazů z internetových stránek www.hzscr.cz.
Co musí SVJ splňovat z hlediska požární ochrany?
Společenství, jako právnická osoba, zabezpečuje plnění povinností na úseku požární ochrany v souladu s ustanovením § 2 zákona o požární ochraně, kde je mimo jiné uvedeno, že právnické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky. V souvislosti se stanovením odpovědnosti za plnění povinností je třeba uvést, že u právnických osob jsou povinnosti směřovány především k provozovateli činnosti, nikoliv k vlastníkovi stavby. K vlastníkovi je směřována povinnost uvedená v § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně, případně k vlastníkovi nebo uživateli zdrojů vody pro hašení povinnost uvedená v § 7 zákona o požární ochraně. V § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně je uvedeno, že právnické osoby plní povinnosti stanovené na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Provozuje-li v prostorách činnosti více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, pokud není smlouvou mezi těmito osobami sjednáno jinak.
Právnickým osobám je rozsah povinností stanoven v závislosti na kategorii podle míry požárního nebezpečí jimi provozované činnosti (§ 4 zákona o požární ochraně). Povinností právnických osob na úseku požární ochrany je celá řada a v této odpovědi je nelze stručně vyjmenovat. Pro názornost lze uvést některé vybrané povinnosti, které se vztahují k jednotlivým kategoriím. Povinnosti právnických osob, které provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí jsou uvedeny zejména v § 5 a dále také v § 7 zákona o požární ochraně. Pro právnické osoby provozující činnosti začleněné jako činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím jsou povinnosti uvedeny zejména v § 5, § 6, § 13, § 15, § 16 a § 16a zákona o požární ochraně. Pro právnické osoby provozující činnosti začleněné jako činnosti s vysokým požárním nebezpečím stanoví tento zákon povinnosti zejména v § 5, § 6, § 6a, § 13, § 15, § 16 a §16a.
V souhrnu lze uvést, že je-li vlastníkem domu právnická osoba (SVJ, družstvo, realitní kancelář), v domě bydlí jak vlastníci bytů tak nájemníci, dům má společné prostory - chodby schodiště, kolárny, sklady, prádelny, sušárny sloužící pouze obyvatelům domu, v domě není žádná provozovna, obchod, kancelář apod. a dům má méně než 7 pater nebo není vyšší než 22,5 m - jde o činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí. V takovémto případě není povinnost zpracovávat dokumentaci požární ochrany.
Nicméně musíme upozornit na některé konkrétní povinnosti, které se mohou týkat i Vašeho společenství vlastníků:
-
V § 5 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně je stanovena právnickým osobám povinnost označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Podrobnosti jsou stanoveny např. v § 3 odst. 2, § 11 odst. 2 písm. d) a f) a odst 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci. Označením značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně se rozumí například označení únikových cest, směrů úniku, nouzových východů, evakuačních výtahů, hlavních uzávěrů elektrické energie, plynu, vody, topení, požárních hydrantů, zákazu kouření, zákazu vstupu s otevřeným ohněm apod. Konkrétní řešení stanovení rozsahu a způsobu rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek závisí na druhu, rozsahu a velikosti stavby. Vychází v prvé řadě z ověřené stavební dokumentace. Porušením povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm d) zákona o požární ochraně je naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně a správní úřad může u činnosti bez zvýšeného požárního uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.
-
V § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně je mimo jiné uvedeno, že právnické osoby jsou povinny obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. V daných souvislostech se bude jednat o věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Věcné prostředky požární ochrany definuje § 1 písm. c) a jejich druhy stanoví § 2 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci, kde jsou mimo jiné uvedeny hasicí přístroje (přenosné, přívěsné, pojízdné). Požárně bezpečnostní zařízení definuje § 1 písm d) a druhy stanoví § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci. V bytových domech se lze nejčastěji setkat se zařízeními pro odvod tepla a kouře, požárními a kouřotěsnými dveřmi, nouzovým osvětlením, vnitřními požárními vodovody včetně nástěnných hydrantů a nezavodněným požárním potrubím. Stanovení množství, druhu a způsobu vybavení vychází z projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem (požárně bezpečnostního řešení stavby) nebo z obdobné dokumentace, případně pokud tak stanoví jiný právní předpis. Vždy platí, že je respektován stav předpisů, dle kterých byla stavba vyprojektována a schválena do užívání. Při zabezpečování množství a druhu přenosných hasicích přístrojů, pokud nelze postupovat, jak je výše uvedeno, postupuje se podle § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, kde se mimo jiné uvádí, že se zabezpečují a instalují alespoň přenosné hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. V § 2 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci jsou uvedena další upřesnění. K postupu při výpočtu přenosných hasicích přístrojů na půdorysnou plochu u obytných domů ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci bylo zveřejněno naše stanovisko na našich internetových stránkách v rubrice „Otázky a odpovědi“ dne 28. 6. 2002. V tomto stanovisku je uvedeno, že při výpočtu ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci se půdorysné plochy podlaží sčítají a počet přenosných hasicích přístrojů se získá prostým vydělením celkové plochy v m2 hodnotou 200. Do plochy podlaží se u bytových domů nezapočítává plocha bytů (užívání bytu fyzickou osobou není provozování činnosti právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou podle zákona o požární ochraně). V daném případě je nutno instalovat minimálně přenosné hasicí přístroje s požadovanou celkovou hasicí schopností vždy na každých započatých 200 m2. Druh hasiva musí být zvolen podle předpokládané třídy požáru, popř. prostředí (např. hašení elektrických zařízení pod proudem). Provozuschopnost hasících přístrojů se prokazuje podle § 9 vyhlášky o požární prevenci. Rovněž provozuschopnost požárně bezpečnostního zařízení je třeba prokázat podle § 7 vyhlášky o požární prevenci. Porušením povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm a) zákona o požární ochraně je naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 76 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně a správní úřad může uložit pokutu podle kategorie provozované činnosti jako v předchozím případě.
-
Zákonem o požární ochraně jsou v § 17 stanoveny určité povinnosti i fyzickým osobám, které samy zodpovídají za jejich plnění. V případě, že stanovené povinnosti neplní, může jim být uložena sankce podle § 78 odst. 2 zákona o požární ochraně až do výše 25 000 Kč. V tomto případě se tedy nejedná o povinnosti společenství jako právnické osoby, ale jednotlivých vlastníků/nájemců bytových jednotek. Je však třeba upozornit, že společenství by mělo seznámit vlastníky/nájemce bytových jednotek s podmínkami užívání stavby
Nevíte, který typ dokumentace pro Váš objekt potřebujete? Kontaktujte nás prostřednictvím e-mailové adresy: dokumentacepo@gmail.com nebo pomocí poptávkového formuláře a společně to vyřešíme.